Krize konce roku

31. prosince 2016 v 17:13 | Raja Luthriela |  Zápisky
A máme tu konec roku a já si sem přišla tak trochu zadepkařit. Rok 2016 nebyl vyloženě dobrý. V létě nám totiž zemřel dědeček. Já tedy smrt neberu jako ostatní lidé. Chápu ji jako synonymum pro přeměnu. Pro vstup do jiné dimenze. A k nikomu nejsem schopná nějak víc přilnout, aby mě něčí odchod srazil do kolen. Ale i tak mi přijde líto, ho už teď nikdy neuvidí.
Zbytek roku, před tím i po tom to byla jen šedá dlouhá, občas zauzlovaná šňůra symbolizující monotónní stereotyp všedního žití. Ještě že mám šidítka v podobě knih a hudby. Jinak by mi z celého mého života přeskočilo.

Vláda nás taky letos začala docela viditelně tyranizovat. No jen si vzpomeňte. Schválili nějakou kokotinu o tom, že člověk musí mít od úřadu povolení, když chce venku po desáté hodině pořádat venku nějakou akci. A to snad platí i na takové ty malé grilovačky na zahradě. Dále kontrola kotlů. Taková buzerace. EET. Ještě horší. Co je na ní špatné? Zjistěte si sami.
Hustý bylo taky to, jak se vláda snažila prosadit nějaké postihy za urážku prezidenta. Myslíte, že si připravujou půdu pro to, že až Zemanovi skončí mandát a lid by zvolil nějakého sochoškrta, co by šel vládě na ruku, ale z občanů by ho nakonec neměl nikdo rád? Aby snadno zničili své odpůrce? Přitvrdí? Jestli si zvolíte nějakého proerounijního neomarxistu, mohli by nás taky po roce 2018 zavírat politické vězně. Zeman je ještě na rozdíl od někoho docela neškodný.

A Alexandrovci mi letos havarovali letadlem. A já na ně příští rok chtěla jít. Asi to nevyjde, no. Bude to trvat nejméně pět let, než dají dohromady nový soubor. Jestli ho vůbec budou chtít dávat dohromady. Vždyť přežili snad jen dva lidi.
Byl to vůbec rok plný karambolů a úmrtí. Kdo nebyl dostatečně opatrný, měl průser. Asi jako ten kolega, co spadnul z motorky a zlámal si nohu nadvakrát. Do dnes je kulhavý. Občas ho vídávám sedět v krámě na bedně od piva chlastat. Vždycky si načne pivo nebo víno, zaplatí a popíjí. Já nevím, že mu to ta prodavačka trpí. Ani vesnický odchod s potravinami nejsou hospoda. Aby ještě nedopadnul jako ten maník v Zabijákovi. Aby se chtěl ještě někdy vůbec vrátit do práce. Tedy, až se z toho dostane.

A k tomu všemu mě takhle blbě na konce přepadla touha zrušit blog. Mluvím o tom minulém. Přišlo to tak náhle a bez rozmyslu. Příště si už dobře to mazání rubrik rozmyslím. Abych pak nemusela rušit celý blog jen kvůli tomu, že se mi nechce 380 článků ručně přendavat a předělávat. Ale stejně cítím, že to byla vražda blogu. No nic. Aspoň mám šanci začít něco nově. Něco odlišně. A zase bez návštěvnosti. Vždyť na tamten mi už chodilo 25, někdy i 35 lidí. Na tenhle snad jen já. Stačí to.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jindra Jindra | 1. ledna 2017 v 15:13 | Reagovat

Alexandrovců je jako much, počítá se celý soubor, ne jen zpěváci. Zpěváky postupně doplní. Jako každá kapela, když někdo natáhne bačkůrky. Pokud to není kapela založená na jedné osobnosti. To Alexandrovci nebyli. I ten jakokže hlavní mistr zpěvák přežil.

2 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 1. ledna 2017 v 15:37 | Reagovat

[1]: To nemění nic na tom, že v tom letadle zemřelo šedesát hudebníků. Šedesát. To už je velká hromada lidí. To už by bylo víc než čtvrtina naší vesnice.

3 Remi Remi | Web | 1. ledna 2017 v 18:53 | Reagovat

No, každopádně to máš za sebou. :) Doufám, že v roce 2017 se ti bude líbit víc.
Návštěvnost zase bude. Ne-li stejná, tak lepší. Někdy to chce změnu... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama