Zelená pracovní zima

19. ledna 2017 v 21:01 | Raja Luthriela |  Zápisky
Názvu se neděste. Jen se snažím pojmout všechny při témata dohromady.

1) Tak mám rýmu a bolení v krku. Ale jenom trošku. Víte, tentokrát to léčím Zelenou. Což je takový peprmintový chlast zelené barvy. Asi znáte. Úplně geniální. Víte, ostatní alkoholy z člověka nepříjemně táhnou. Když na vás na koncertě nebo na hasičském bále někdo promluví, musíte s nakrčeným nosem odvracet tvář. U Zelené se to nemůže stát, že by vás někdo takhle znechutil. A pivo je úplně nejsmradlavější.
A zabírá i na žaludeční nevolnosti.
Víte, ono to je takové odhleňující, chladivé a přesto hřejivé a čisté pití. Na ty záněty v krku je to dobré. Ale před spolknutím musíte kloktat. Aby se vám ústní dutina dezinfikovala co nejdéle.
O Zelené i naše okresní, téměř vesnická kapela Hamr složila píseň. Vím, je to ve své nejhlubší podstaně odrhovačka. Ale chytlavá.
A víte, čím léčím mokvající rány? Obyčejnou kuchyňskou solí. Při té zmínce se ségra otřásá děsem, ale to ještě nezažila, jak pálí dusíkaté vápno, když se vám dostane do pořezání od papíru. Víte, jak řeže papír? A víte, jak kartonová krabice?

2) V práci teď mám dvě nové kolegyně. Obě jsou asi padesátileté cikánky. A nikdo s nimi nechce dělat pohromadě, protože jsou nešikovné. Dokonce o nich kde kdo prohlašuje, že jsou to čarodějnice. Tedy jen v přeneseném smyslu slova. Jenže ony jsou docela hodné. I když já na ně nedám dopustit, protože jedna z nich mi řekla, že jsem nejhodnější člověk ve fabrice. Vím, o tom, že jsem, ale slyšet to od někoho jiného je zvláštní. Většinou mě všichni mají za divnou. A taky jsem si zažila peklo, když jsem tam byla nová.
Ne, jde o to, že po 14 dnech nemůžou umět všechno tak, jako ti co tam jsou dva i více let. Někteří zarytci to nechápou a místo toho, aby se jim trpělivě snažili radit a pochválit, když se jim náhodou něco povede, tak jsou na ně nepříjemné.
Je pravda, že ani po těch čtrnácti dnech ani neumí balíky na paletu. Což jde pochopit během jednoho dne a další už jen dolaďujete. A že jsou v učení se novým věcem pětkrát pomalejší, než kdekdo jiný. Myslím, že jim chybí logické myšlení. Je to jako skládačka. Jako cihlová zeď. Aby se to vázalo a nesletělo dolů. Jo, až je příště dostanu na starost, přirovnám to ke zdi. Třeba budou mít aspoň dobrou obrazotvornost. Každopádně je to výzva, vymýšlet nové fígle na to, abych novým kolegyním něco vysvětlila tak, aby to pochopili.

3) Další věc. Je leden. A víte co? Děsí mě jen jedna věc. Pustím zprávy a tak minimálně čtyřikrát v několika různých reportážích můžete slyšet: Na Česko udeřili silné mrazy. V Česku je sněhová kalamita. Ježiš. Chápu to ve spojení s horskými oblastmi, kde je kolem mínus třiceti. Jenže u nás je v noci mínus třináct stupňů a přes den pouhých mínus sedm. Sakra. Je to úplně průměrný mráz v úplně průměrné České zimě. To, že za posledních šest let nebyl sníh a mráz skoro žádný, přece neznamená, že to tak musí být i nadále. Konečně se mi po tak dlouhé době splnil sen.
Tušíte, jak vypadá ráno po probdělé noci? Víte, jak je neuspokojivé ráno třeba po pěti probdělých dnech a nocí v kuse? Podobné je to i s jarem po zimě bez sněhu. Takže místo toho, aby si lidé užívali tu atmosféru, kdy bohyně Morana přikryla svým bílým pláštěm kraj, aby mohl usnout a nabrat síly na další rok, tak nadávají. Jo, místo toho, aby taky zvolnili tempo a žili v pomalejším zimním rytmu, tak se ženou po všech čertech jako v létě.
Konečně se počasí dalo zase do pořádku. Co se vám zase nezdá? Že je chladno? To je ale úplně normální. Proč si nepořídíte oblečení ze lnu? Ten by měl v zimě hřát více, než bavlna, nebo ty elastické cáry, co jsou teď moderní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama