Duben 2017

Duchové lesa Bor (Dokument)

28. dubna 2017 v 15:44 | Raja Luthriela |  Dokumenty
Jedna z mých sester chodila na střední do Českých Budějovic. Teď tam dokonce žije se svým přítelem, ale to sem nepatří. Jednou se mi zmínila, že za městem je jakýsi velký strašidelný les Bor s poněkud pohnutou minulostí. Les, který prý přitahuje sebevrahy, v němž lidé vídávají přízraky, slýchávají troubení rohů. Jsou i tací, co prý si tam vyšli i jen na procházku a už se nikdy nevrátili. Jiní tam ale zase často chodí na rande a venčit pejsky a nikdy nic podezřelého nezaznamenali. Mě tyhle paranormální věci vždycky zajímaly a proto jsem o pár týdnů později začala vyhledávat informace.
A našla jsem po čase na youtube dokument rozdělený na tři části. I když se během jejich natáčení nic zvláštního nestalo, přesto je zajímavý.





Kterak Anice hodnotila můj bloček

22. dubna 2017 v 18:27 | Raja Luthriela |  Ostatní
Nazdar, milí čtenáři. Onehdá jistá slavná Anice dostala zvrácený nápad hodnotit blogy těch, kdo o to požádají. A tak si řeknu: "Proč, ne?" Stejně mě vždycky zajímalo, jaký mají lidé, co jsou normálnější, než já, na můj blog názor. A taky jsem ji za to slíbila 1256 imaginárních bludišťáků. Tímto jí je telepaticky předávám. Snad se neztratí cestou a dojdou v pořádku.
Vím, že jsem to měla zveřejnit už v půlce února, ale mě prostě před tím nenapadlo to udělat. Tímto to s odstupem času to napravuji.

Raskasta Joulua - Tulkoon joulu

20. dubna 2017 v 20:55 | Raja Luthriela |  Hudba
Nedávno jsme si se ségrou a mamkou pustili TV Rebel. Byl večer, nikde jinde nic nedávali, a tak jsme si aspoň chtěli poslechnout pár písniček. A tak hudba hraje, luštím sukoku a něco požírám. A najednou mi začali hrát tuto píseň. Jen si pomyslím, že tohle ještě neznám a že se mi to líbí, luštím však dál. Ani oči k tomu nezvedám. Najednou se zarazím. VŽDYŤ JE TO FINSKY. Ano. A byla jsem na sebe hrdá. Ano. Opravdu jsem v tom rozeznala jazyk, kterým jsou zpívané některé písně od Korpiklaani a všechno od Teräsbetoni. Asi mám už na to radar. Něco takového si člověk prostě nemůže splést třeba se švédštinou. Však zní úplně jinak. (Vím, trapná a nudná příhoda.)
A abych dneska byla za chytrou, tak jsem si zjišťovala něco bližšiho o této kapele. Už tenkrát jsem totiž měla dojem, že jsem tam zahlédla spoustu povědomých i známých tváří. Hlavně ten Marco Hietala. Toho bych rozpoznala všude. Však taky dělá v baskytaristu v Nightwish a čas od času si tam něco zazpívá.
Takže, kapela hraje převážně finské tradiční vánoční písně. Údajně.
Každopádně aspoň tu máte přehled, jak který finský metalista zpívá. Jak zní Ari Koivunen, jak Tony Kakko ze Sonata Arctica a nebo ten fešák z Teräsbetoni
A nevěděla jsem, že kapela Amorphis je taky finská. Já jsem se dnes vůbec velmi vzdělala. A nejen to. Důmyslným proklikáváním na finské wikipedii jsem objevila kapely Celesty, Suburban Tribe, Thunderstone a Psychework. A věděli jste, že "zpěvák" se finsky řekne "laulaja"? No jak říkám. Je tam hromada lidí. A to jsem ani nezjišťovala kořeny těch, co nezpívají, ale hrají na nástroje. Ačkoliv je fravda, že já finštině stejně nerozumím, a kdo ví, jestli to vůbec souvisí. :-)


TAG: Velikonoce

17. dubna 2017 v 14:49 | Raja Luthriela |  Zápisky
U Butty jsem dnes našla jeden velikonoční tag, a tak jsem si řekla, že si ho chci taky vyplnit. A tak jsem to udělala. A víte na co jsem přišla? Že pocházím z velmi divné vsi a já sama jsem dost urputný a cynický asociál. Ano, to z takovýhle tagů, pokud člověk odpoví co nejupříměji, se dá dobře určit i psychologický profil. Děsivé, co?

Polská kapela Jar

17. dubna 2017 v 0:04 | Raja Luthriela |  O oblíbených kapelách
Jar (prosím, neplést s českou kapelou J.A.R.) je folková polská hudební skupina založená v roce 2006. Jejich tvorba se opírá o zápisky etnografů, staré legendy a slovanské lidové obřady.

...aneb Gimp a záchod

13. dubna 2017 v 22:47 | Raja Luthriela |  Zápisky
Moje nejmladší ségra mi z nějakého nevysvětlitelného důvodu odinstalovala Photofiltr a stáhla Gimp 2. Nejdřív mě to rozčílilo do nepříčetnosti. Nejspíš netušila, že ho potřebuju. Ještě, že když jsem na to přišla, nebyla v dosahu. Photofiltr jsem měla ráda, už jsem tak nějak i věděla, jak se co dělá a nejraději jsem to používala na změnu jasu u fotek, aby jako vypadaly lépe, když už fotím jako křovák. Opravdu duchaplný a složitý úkon, který žádný jiný program neumí, že jo. :-) Mě se to v tom dělalo tak dobře. Dokonce i nějaký ten design na blog jsem v tom vždycky spíchla. Čas od času i nějaký ten diplomek, který by člověk stejně dobře vytvořil i v Malování. Sice bych ho nemohla hezky orámečkovat, ale z toho by člověk musel slevit.
No zkrátka jsem k tomu Gimpu měla odpor. Ale pak jsem se naučila, pak přendávat ty výtvory do jpg formátu, což byla největší překážka a vzala jsem ho na milost. Řekla jsem si, že než jí ten Gimp smažu a stáhnu si tam zpátky ten Photofiltr, co tam byl před tím, tak není na škodu se v něm něco naučit tvořit. A tak jsem si vzala sešítek, nadepsala jsem si ho a každou funkci, co jsem vyzkoušela, si v něm popisuju. Tak jako jsem si ve škole dělala poznámky z Wordu a Excelu. A myslím, že se mi to líbí. Můžu zase provětrat propisky. O Vánocích jsem si koupila nové. Ale každopádně jsem nadšená. On Gimp totiž umí ty samé věci, co PF a ještě ho v něčem i předčí. Až se s tím naučím pracovat, tak vytvořím tak skvělý vzhled blogu, že mi všichni budou závidět a nikdo sem nebude chtít jít. Ne, kecám. :-)

Weavesilk: Pentagramy

12. dubna 2017 v 19:08 | Raja Luthriela |  Grafika
To jsem zase jednou tvořila na weavesilk.com. Tentokrát to byly pentagramy. To je takový ten ošemetný symbol, který když je spráývně postavený, odpuzuje zlé síly a když je obrácený, tak je přitahuje. Bacha na to.


Tomáš Kočko - Velesu

8. dubna 2017 v 21:31 | Raja Luthriela |  Hudba
Ano, tohle je ono. To je ta píseň, o které jsem na svém minulém blogu napsala, že mě inspirovala k námětu k povídce o tom, jak by to tu vypadalo, kdyby sem neppřišli Cyril a Metoděj. Už jsem s tím i začala. Bude to tak multidimenzionální. Čekám na nějakou nemoc nebo na něco, při čem bych nejdřívě mohla dva dny v kuse spát a pak odpočatá v návalu inspirace psát. Ale je fajn, že mám utvořený aspoň základní koncept.
Jinak písnička má úchvatný refrén. Osvěžující melodii. Ani co nedokážu vyslovit. Pro většinu lidí může být text i poučný.
Když jsem jí slyšela první den, vzrkly mi slzy do očí.
Aspoň víte, co mi hraje z repráků, když náhodou neposlouchám ruský a finský folk metal, Memory remains od Metalicy nebo česká blacmetalová kapela Umbrtka. Mám holt příliš náročný vkus a poslouchání popu je téměř ideo-zločin. Ale je fakt, že i já jednou za uherský rok v popu a disku i v hip hopu najdu perly. Ale o tom snad jindy.



Zajistěte mi pohodlí při četbě komentářů

7. dubna 2017 v 21:10 | Raja Luthriela |  Oznámení a upozornění
Vážení čtenáři. A teď vám povím něco, co mě už dlouhou dobu trápí.
Jen si to představte. Je blog, vlastně snad 90% blogů, na které člověk napíše komentář. Někdo druhý na něj reaguje tak, že klikne na číslíčlo komentáře, ke kterému chce něco říct a posléze napíše, co má na srdci. A třetí člověk si pak chce přečíst komentář prvního, na který reagoval ten zmíněný druhý. Takhle když je pod článkem pět, šest komentářů, tak je to dohledatelné. Ale když je tam nějakých 60 příspěvků a ještě k tomu všemu nějaká delší šňůra diskuze, tak je to docela nervydrásající. No jen řekněte, kdo má koukat na něco takového? Vždyť při tom každý musí pociťovat vyložené nepohodlí, když už ho to rovnou nenaštve. Ale nic si z toho nedělejte. Ani na Srdci blogu to nemají v pořádku, ačkoliv tam by měli jít příkladem.

Kreslení do hudby 2 - Meditační kresba

1. dubna 2017 v 13:02 | Raja Luthriela |  Kresby
Nedávno jsem v článku na jednom blogu četla, že by člověk, místo toho aby sledoval televizi, hrál počítačové hry nebo vysedával v hospodě, by měl vytvořit něco úchvatného. A tak jsem nakreslila toto. Samozřejmě za poslechu této písně. Ale není to takové to moje klasické kreslení hudby. Vlastně jo. Jen jsem změnila takový ten myšlenkový přístup. Před tím jsem jen čmárala co mě napadlo. I to má sice velmi důležitý a užitečný smysl, ale leda tak pro soukromé účely. Na blog se to větčinou moc nehodí, protože to vypadá jako čmáranice, kterou se nechci nikde chlubit.
Ale při tomhle jsem zavřela oči, ještě si je přikryla dlaněmi, pustila píseň a uvolnila mysl. Ještě lépe je, když jste ve tmě. Pak zřetelněji zaznamenáte, základní obrysy obrazů ve vaší mysli. Pak už předem víte, co přibližně kreslit a nezničíte tak šest nebo sedm papírů. A klidně si můžete pak něco přidat, co vás během vaší činnosti napadne.

A teď pro vás mám úkol. Musíte popsat svými slovy, ať už do komentáře nebo jen tak vduchu, jak na vás obrázek působí. :-)