Duben 2017

Duchové lesa Bor (Dokument)

28. dubna 2017 v 15:44 | Raja Luthriela |  Dokumenty
Jedna z mých sester chodila na střední do Českých Budějovic. Teď tam dokonce žije se svým přítelem, ale to sem nepatří. Jednou se mi zmínila, že za městem je jakýsi velký strašidelný les Bor s poněkud pohnutou minulostí. Les, který prý přitahuje sebevrahy, v němž lidé vídávají přízraky, slýchávají troubení rohů. Jsou i tací, co prý si tam vyšli i jen na procházku a už se nikdy nevrátili. Jiní tam ale zase často chodí na rande a venčit pejsky a nikdy nic podezřelého nezaznamenali. Mě tyhle paranormální věci vždycky zajímaly a proto jsem o pár týdnů později začala vyhledávat informace.
A našla jsem po čase na youtube dokument rozdělený na tři části. I když se během jejich natáčení nic zvláštního nestalo, přesto je zajímavý.





Kterak Anice hodnotila můj bloček

22. dubna 2017 v 18:27 | Raja Luthriela |  Ostatní
Nazdar, milí čtenáři. Onehdá jistá slavná Anice dostala zvrácený nápad hodnotit blogy těch, kdo o to požádají. A tak si řeknu: "Proč, ne?" Stejně mě vždycky zajímalo, jaký mají lidé, co jsou normálnější, než já, na můj blog názor. A taky jsem ji za to slíbila 1256 imaginárních bludišťáků. Tímto jí je telepaticky předávám. Snad se neztratí cestou a dojdou v pořádku.
Vím, že jsem to měla zveřejnit už v půlce února, ale mě prostě před tím nenapadlo to udělat. Tímto to s odstupem času to napravuji.

Dnes, ve svátek zamilovaných, jsem si vzala na mušku blog http://teprve.blog.cz od autorky Rajda Nutriela.
Už jen to, že mi zkomolila blogovou přezdívku, mě lehce rozhodilo. Ale už mě nazývali i divněji. Třeba Kaja Ruthella.

DESIGN
Když jsem otevřela její stránku, praštila mě do hlavy gigantická kytka. (A pak, že se říká, že ženu ani květinou neuhodíš.) Bohužel, když jsem si k ní přičichla, necítila jsem žádné slastné aroma, ze kterého bych dostala erekci bradavek, a proto za záhlaví strhnu 8 bodíků xD (To ale není moje vina, že se přes internet nedá posílat aroma. A buď za to ráda. Co kdybych v záhlaví měla třeba exkrementy?) V okrajích je jakýsi fialový kouř, takže usuzuju, že je autorka těžká kuřačka, které nezbývá moc času, a proto jí udělám velikou radost a ohodnotím jí celkový design alespoň dvěma body xD (A kdyby na mě prasklo, že nekouřím, byla bych úplně bez bodů)
Design hodnotím 2/10

MENU
No konečně nějaký blog, kde jsem menu našla a nemusela jsem volat FBI, CIA a kriminálníky z mého městečka. (Fakt i kriminálníky?) Je to však dobře? Menu na mě působí velice zmateně a vůbec se v něm neorientuji. (Tohle je moje nejkrásnější a nejvymakanější menu, kaké jsem kdy vytvořila.) Navíc mě velmi ruší základní font, který má ve svém PC každá místní buchtička. Pokud se chceš nějak lišit, tak bych ti doporučila font s názvem Wingdings, který je naprosto stylový a ve světě teď hodně letí a návštěvníci tvého blogu si při jeho luštění určitě užijí spousty zábavy xD (Wingdings používám jen na zašifrované úkoly ruské mafii. Přece nechceš, aby mě nebo tebe, když už jsi klikla na můj blog, s ní někdo spojoval, že ne?) Dále bych menu vyplnila nějakými cool pixelkami... z tvého blogu jsem pochopila, že miluješ metal, a tak bys měla vyzkoušet například pixelky s různými kovy, zkus si projít třeba železářství a inspirovat se. Pak vidím, že nejsem v seznamu oblíbenců, a za to ti bohužel musím strhnout 3 bodíky xD (Promiň sáhibe, už se to nestane.)
Menu hodnotím 4/10

ČLÁNKY
Články máš velice růzonordé - od popisů a videí emo gothic kapel, po to, co jsi přečetla. Protože jsem ostřílená čtenářka a přečetla jsem všechny mé obrázkové knihy pro děti od 0-2 let, tak v této oblasti nemám co vytknout. (To je toho já přečetla i knížky pro děti od 3 do 5 let.) Co se mi ale nelíbí, a to jsem říkala i předchozím blogům, nevidím tu žádné články s radami, recepty, make up tutoriály nebo obrázky koní a hrabáčů polních, což je veliká škoda určitě by ti to přitáhlo obrovské davy xD (Ze zkušenosti vím, že lidi nenávidí koně, pohrabáče, cizí rady, make-upy, anime, vaření, umělé nehty a dokonce ani pixelky v menu. Jenom si myslí, že to mají rádi ostatní a tak si to všechno dávají na blog. :-DDD) Dále bych ještě zrušila články na téma ,,co jsem dělala", (Takové tam snad ani nemám) protože pokud nejsi já a neskákala jsi třeba padákem do sopky Vesuv, tak to stejně nikoho nebude zajímat.
Články hodnotím 6/10

AKTIVITA
Všimla jsem si, že na blogu jsi docela dost aktivní, a tak ti radím.. PŘESTAŇ! Jak jsem již psala v minulých hodnoceních, aktivní blogy ztrácí na své zajímavosti a proto si dej třeba pětiletou pauzu, napiš dojemný článek s názvem ,,Končím s blogem a svým životem", pak pět let nereaguj na komentáře, maily a také sextovky od tvých ctitelů.. prostě předstírej, že už neexistuješ, a až nastane ten správný čas, uspořádej epesní comeback! (Však už na tebe prasklo, že tohle lidem píšeš jenom proto, že se tak snažíš zlikvidovat blogovou konkurenci.)
Aktivitu hodnotím 1/10

PŘEHLEDNOST
Tvůj blog je velice přehledný, máš na stránce spoustu článků, na konci další články, archív, i to menu není k zahození. (Díky.) Bohužel, takhle prozradíš vše o svém blogu a nenecháš pro čtenáře žádná tajemství, takže radím - skryj všechny články, na konci stránky dej pryč další články, archív, a ponechej na hlavní stránce svého blogu pouze menu. Uvidíš, že čtenáři budou velice zvědaví, zda jsi postla nějaký članek, a vehemetně projedou všechny tvé rubriky aby ho našli, a tím pádem stráví na tvém blogu i tři hodiny xD (A co z toho budu mít já? Nejen, že bych se pak na svém blogu nevyznala ani já, navíc ani nepoznám, jestli sem čtenář jen nakoukl a stránku hned zavřel, anebo na něm bloudil od slunka do slunka. Počítám jen komentáře.)
Přehlednost hodnotím 2/10

CELKOVÝ DOJEM
Na tvém blogu jsem zůstala o cca. tři sekundy déle než na předešlích bločcích, a tak myslím, že je to zatím dobré znamení. (Aha, tak kvůli této větě jsem tenkrát měla zbloudilý, utkvělý a nejspíš i mylný pocit, že celé tvé hodnocení je pochvalné.) Blog jako celek rozhodně špatný není, ale i tak bych změnila pár drobností. Třeba totálně překopala téma blogu, do záhlaví použila květinu, která bude zavánět na kilometry daleko, (Na kilometry daleko zavání přece jen kalanizace) a rozhodně bych přidávala více článků na téma sex, které v této době lidi nejvíc berou. (To je fakt, už jste někdy viděli rozmnožování slimáků? Já je na své zahrádce najdu, nafotím erotické fotky a dám sem.) Také měj na paměti, že blog.cz cílí na věkovou kategorii 7-11 a články o metalu a tvé zápisky nikoho nezajímají, (Ale měly by.) proto by ses měla soustředit na různé colorky, pixelky, SONB, SOZS, SNBV, SHGD, HEGE, UETE, UDDZ nebo FDRR, (Bože, bože, tolik zkratek, musím se podívat do slovníku zkratek na dark webu, abych zjistila, co to všechno znamená.) kterými nalákáš potencionální návštěvníky tvého blogu. Jo a zmeň barvu, černá ani fialová neletí, zkus kombinace zářivě růžové se zářivě žlutou. (Kos je taky černý a letí. Stejně tak třeba i fialový lampion.)
Celkový dojem hodnotím 3/10

Do celkového hodnocení jsem opět zapojila můj geniální mozek velikosti prachového smítka, dala si jedna a jedna dohromady a došla k hodnocení 18/10, což je zatím nejvyšší hodnocení, které v dějinách lidstva kdo obdržel, takže ti gratuluji! xD (Myslím, že příště si nechám ohodnotit blog od někoho méně genitálního)

Raskasta Joulua - Tulkoon joulu

20. dubna 2017 v 20:55 | Raja Luthriela |  Hudba
Nedávno jsme si se ségrou a mamkou pustili TV Rebel. Byl večer, nikde jinde nic nedávali, a tak jsme si aspoň chtěli poslechnout pár písniček. A tak hudba hraje, luštím sukoku a něco požírám. A najednou mi začali hrát tuto píseň. Jen si pomyslím, že tohle ještě neznám a že se mi to líbí, luštím však dál. Ani oči k tomu nezvedám. Najednou se zarazím. VŽDYŤ JE TO FINSKY. Ano. A byla jsem na sebe hrdá. Ano. Opravdu jsem v tom rozeznala jazyk, kterým jsou zpívané některé písně od Korpiklaani a všechno od Teräsbetoni. Asi mám už na to radar. Něco takového si člověk prostě nemůže splést třeba se švédštinou. Však zní úplně jinak. (Vím, trapná a nudná příhoda.)
A abych dneska byla za chytrou, tak jsem si zjišťovala něco bližšiho o této kapele. Už tenkrát jsem totiž měla dojem, že jsem tam zahlédla spoustu povědomých i známých tváří. Hlavně ten Marco Hietala. Toho bych rozpoznala všude. Však taky dělá v baskytaristu v Nightwish a čas od času si tam něco zazpívá.
Takže, kapela hraje převážně finské tradiční vánoční písně. Údajně.
Každopádně aspoň tu máte přehled, jak který finský metalista zpívá. Jak zní Ari Koivunen, jak Tony Kakko ze Sonata Arctica a nebo ten fešák z Teräsbetoni
A nevěděla jsem, že kapela Amorphis je taky finská. Já jsem se dnes vůbec velmi vzdělala. A nejen to. Důmyslným proklikáváním na finské wikipedii jsem objevila kapely Celesty, Suburban Tribe, Thunderstone a Psychework. A věděli jste, že "zpěvák" se finsky řekne "laulaja"? No jak říkám. Je tam hromada lidí. A to jsem ani nezjišťovala kořeny těch, co nezpívají, ale hrají na nástroje. Ačkoliv je fravda, že já finštině stejně nerozumím, a kdo ví, jestli to vůbec souvisí. :-)


TAG: Velikonoce

17. dubna 2017 v 14:49 | Raja Luthriela |  Zápisky
U Butty jsem dnes našla jeden velikonoční tag, a tak jsem si řekla, že si ho chci taky vyplnit. A tak jsem to udělala. A víte na co jsem přišla? Že pocházím z velmi divné vsi a já sama jsem dost urputný a cynický asociál. Ano, to z takovýhle tagů, pokud člověk odpoví co nejupříměji, se dá dobře určit i psychologický profil. Děsivé, co?

1. Těšíš se na Velikonoční pondělí nebo se ho děsíš?
Na velikonoční pondělí jsem se nikdy netěšila. A ne proto, že bych se bála šlehačů s pomlázkami. Vlastně si ani nepamatuju, že by se u nás ve vsi něco takového dělalo. Možná proto, že v naší vsi se vždycky rodilo o hodně víc holek a kluk málo kdy. On je to možná jeden kluk na pět holek a to je pak námaha.
Ne, mě nejvíc vadilo, že po pondělí vždycky přišlo úterý a to už potom člověk musel do školy. Je to bída. Bída!
Ale je pravda, že v sobotu děti chodí koledovat.

2. Jak vypadá tvoje Velikonoční pondělí?
Před desátou hodinou ráno mě nikdo z postele nevyžene. Pak se snažím urputně nemyslet na to, že už je to poslední den předlouhého vikendu. Prostě jako každá jiná neděle.

3. Necháváš se vymrskat dobrovolně?
Jak říkám. Málo kdo mě kdy vyšlehal. Ale když u nás v práci jeden člověk přinesl pomlázku, tak jsem se jednou šlehnout nechala. Slíbil nám za to panáka. :-)

4. Co dáváš koledníkům?
Obarvená i neobarvená vejce na tvrdo, bonbóny a takové ty kraviny.

5. Upekla jsi někdy velikonočního beránka?
Jednou jo. Ale většinou u nás peče mamka. Ono vlastně ani není problém to těsto podle receptu umíchat a dostatečně upéct. Je to taková bábovka. Horor je až opravdu to vyklápění. Jakmile špatně vymažete formu, máte z toho hroudu.

6. Umíš plést pomlázku?
Neumím. A když, zvládla bych to jen ze tří proutků.

7. Už tě někdy vykoupali ve vodě, abys neuschla?
Prakticky nikdy. To se už nás ve vsi taky nedělá. Kdo zozpovědný by taky někoho házel do rybníka, kde je víc bahna než vody?

8. Chodíš po dvanácté s pomlázkou na kluky?
PO svanácté? To jako po dvanácté odpoledne nebo po půlnoci? Ne, to ke mě snad ani nepronikdo, že by holky šli tlozct kluky. I když asi jo, ale stejně je to tak okrajové, že tuto informaci člověk vytěsnil až daleko za hranici svého rozhledu.

9. Jaký máš celkový názor na Velikonoce?
Když zapomenu na to, že Velikonoce je jen hodně překroucený a znehodnocený pohanský svátek? Pro děti je to hezké. Mají rádi barvení vajíček. Mají rádi i sladké. Člověk má aspoň nějaké rozptýlení, o nějaký ten den volna navíc. Jinak to vůbec neprožívám.

10. Králíčci nebo kuřata?
Na obrázku kuřata, ale zajíčky jenom čokoládové.

11. Chodila jsi někdy na pomlázku?
Nechodila.

12. Pečeš nějaké Velikonoční dobrůtky?
Jak říkám, většinou peče mamka.

13. Zdobíš si Velikonočně dům?
To už vůbec ne. A nejraději bych zrušila i vánoční zdobení. Protože to odzdobování je stračně obtěžující činnost. Už vidím, jak bych poslední zajííčky z oken sundavala na posvícení.

Polská kapela Jar

17. dubna 2017 v 0:04 | Raja Luthriela |  O oblíbených kapelách
Jar (prosím, neplést s českou kapelou J.A.R.) je folková polská hudební skupina založená v roce 2006. Jejich tvorba se opírá o zápisky etnografů, staré legendy a slovanské lidové obřady.

Členové:
Aleksander Michniewski - dudy, gusle (neplést s houslemi), mandola, flétna, brumle, fujara, niněra, gusli (opět neplést s houslemi), zpěv
Adam Michniewski - loutna, mandola, gusli, fujara, niněra, zpěv
Aleksander Majchrzak - bubny

Našla jsem vám i odkazy na informace v češtitě o méně známých hudebních nástrojích, které řada lidí dokáže přeložit z polštiny ani podle obrázku. Nebojte, i mě samotnou překvapilo, jak moc se člověk může dozvědět, když se pídí po tom, jaké instrumenty používá jeho oblíbená kapela.

Data o tomto hudebním seskupení jsem nalezla zde v temných hlubinách polské wikipedie.

A našla jsem i jejich oficiální web. Což se hodí, pokud vám nevadí mořit se s polštinou a s google překladačem u zákeřných slov. A mají tam i texty svých písní. To kdybyste si chtěli zazpívat.

Jak jsem tuto kapelu objevila:
Bylo nebylo. Kdysi dávno v roce 2013 se mi poprvé v hlavě zrodila myšlenka, že bych mohla kreslit hudbu. Samozřejmě na svém minulém blogu. A tak jsem se čtenářů ptala, jakou píseň by jako chtěli namalovat jako první. A nějaký člověk mi dal odkaz na tuhle píseň a pak ještě na jednu od Wardruny. A tak jsem ten den objevila hned dvě kapely naráz. Byly to žně v poznávání.
Ta Wardruna mě tenkrát moc nezaujala. Přišla mi taková chladná, mrazivá, lehce znepokojivá.
Ale Jar a jejich píseň Wędrowali Rusy jsem si musela pouštět. A přišla mi ta píseň tak zvláštní, že jsem se ani neodvážila nikomu svěřovat, že se mi líbí. Ačkoliv dneska už od nich znám i lepší. Třeba píseň Do Taterskiej ziemi je úplně úchvatná. Jediná polská píseň, které já dobře rozumím. A ta melodie, ten příběh. To si musíte poslechnout. Škoda, že už to mám oposlouchané.
Jinak ta jejich hudba má vůbec takovou zvláštní vlastnost. On se pro málokterou jejich píseň nadchne. Ony jsou si všechny dost podobné. Ale i přes to všechno si to člověk rád pustí a zaposlouchá se. Je to hudba vhodná po náročném dni, kdy člověk chce rozjímat u něčeho uklidňujícího a něžného. U něčeho, jako je tohle a tohle. Ta poslední je obzvláště poučná, protože je s klipem, kde je vidět, jak se hraje na niněru. Ta je ta kravina s tou kličkou.
Každopádně si myslím, že je škoda, že když do vyhlerávače na youtube zadám Jar, vyleze mi jen J.A.R., hudba, která mě dráždí už od předeher. Jak to? Vždyť já to zadávám bez puntíků. Proč to najde jen to s těmi tečkami? Proč? Je snad Jar méně známý, než J.A.R.? To se musí změnit. Opravdu. Docela to ztěžuje hledání. Ještě že si pamatuju jména několika jejich písní, které napíšu společně s názvem kapely, a pak je to v pořádku.
A ještě na něco musíte kliknout. Z tohohle by býval byl zajímavý kytarový riff.

Můžete si taky přečíst můj článek o ukrajincké kapele Veremiy

...aneb Gimp a záchod

13. dubna 2017 v 22:47 | Raja Luthriela |  Zápisky
Moje nejmladší ségra mi z nějakého nevysvětlitelného důvodu odinstalovala Photofiltr a stáhla Gimp 2. Nejdřív mě to rozčílilo do nepříčetnosti. Nejspíš netušila, že ho potřebuju. Ještě, že když jsem na to přišla, nebyla v dosahu. Photofiltr jsem měla ráda, už jsem tak nějak i věděla, jak se co dělá a nejraději jsem to používala na změnu jasu u fotek, aby jako vypadaly lépe, když už fotím jako křovák. Opravdu duchaplný a složitý úkon, který žádný jiný program neumí, že jo. :-) Mě se to v tom dělalo tak dobře. Dokonce i nějaký ten design na blog jsem v tom vždycky spíchla. Čas od času i nějaký ten diplomek, který by člověk stejně dobře vytvořil i v Malování. Sice bych ho nemohla hezky orámečkovat, ale z toho by člověk musel slevit.
No zkrátka jsem k tomu Gimpu měla odpor. Ale pak jsem se naučila, pak přendávat ty výtvory do jpg formátu, což byla největší překážka a vzala jsem ho na milost. Řekla jsem si, že než jí ten Gimp smažu a stáhnu si tam zpátky ten Photofiltr, co tam byl před tím, tak není na škodu se v něm něco naučit tvořit. A tak jsem si vzala sešítek, nadepsala jsem si ho a každou funkci, co jsem vyzkoušela, si v něm popisuju. Tak jako jsem si ve škole dělala poznámky z Wordu a Excelu. A myslím, že se mi to líbí. Můžu zase provětrat propisky. O Vánocích jsem si koupila nové. Ale každopádně jsem nadšená. On Gimp totiž umí ty samé věci, co PF a ještě ho v něčem i předčí. Až se s tím naučím pracovat, tak vytvořím tak skvělý vzhled blogu, že mi všichni budou závidět a nikdo sem nebude chtít jít. Ne, kecám. :-)

Taky jsem chtěla nakreslit surrealistický obraz. Měla jsem vizi. Bažinatá krajina, hmědo-oranžové nebe s černým sluncem a člověk sedící na záchodě. Ten záchod vidím zakořeněný do země a se šlahouny, kterými je ten zmíněný člověk omotán tak, že nemůže odejít. Má to ale háček. Neumím kreslit sedící lidi a už vůbec ne záchod. Ten je strašně těžký, protože nás to o výtvarce nikdo neučil a ještě k tomu všemu je členitý a zaoblený. Má mísu a nádržku, kouká z něj trubka. Navíc jsem se svými výtvarnými schopnostmi zamrzla někde ve druhé třídě. Takže teda, když je čas a nálada, procvičuju kreslení záchodů. Dost úchylná a srautská zábava, ale osud si žádá své.

Život člověka ani simíka by neměl smysl, kdyby si neosvojoval nové dovednosti a neustále si je nevylepšoval. Kdyby jen jedl, a pak chodil na záchod, do sprchy a do práce, občas by prohodil s někým pár slov a ke konci by pak sledoval televizi. Bída by to byla. Chápete, co tím myslím?
To je to, co si odnášíme do posmrtného života. Zkušenosti a ne zlato a různé jiné křápy, jak věřili Egypťané. Hmotou a finance si do hrobu prostě neodnesete. Ale sem jsem se dnes dostat nechtěla.
No nic. Tak si užijde pracovní i nepracovní čtyřdenní víkend a přeji hezký zbytek noci, popřípadě následujících dnů i nocí.

Weavesilk: Pantagramy

12. dubna 2017 v 19:08 | Raja Luthriela |  Grafika
To jsem zase jednou tvořila na weavesilk.com. Tentokrát to byly pentagramy. To je takový ten ošemetný symbol, který když je spráývně postavený, odpuzuje zlé síly a když je obrácený, tak je přitahuje. Bacha na to.


Tomáš Kočko - Velesu

8. dubna 2017 v 21:31 | Raja Luthriela |  Hudba
Ano, tohle je ono. To je ta píseň, o které jsem na svém minulém blogu napsala, že mě inspirovala k námětu k povídce o tom, jak by to tu vypadalo, kdyby sem neppřišli Cyril a Metoděj. Už jsem s tím i začala. Bude to tak multidimenzionální. Čekám na nějakou nemoc nebo na něco, při čem bych nejdřívě mohla dva dny v kuse spát a pak odpočatá v návalu inspirace psát. Ale je fajn, že mám utvořený aspoň základní koncept.
Jinak písnička má úchvatný refrén. Osvěžující melodii. Ani co nedokážu vyslovit. Pro většinu lidí může být text i poučný.
Když jsem jí slyšela první den, vzrkly mi slzy do očí.
Aspoň víte, co mi hraje z repráků, když náhodou neposlouchám ruský a finský folk metal, Memory remains od Metalicy nebo česká blacmetalová kapela Umbrtka. Mám holt příliš náročný vkus a poslouchání popu je téměř ideo-zločin. Ale je fakt, že i já jednou za uherský rok v popu a disku i v hip hopu najdu perly. Ale o tom snad jindy.



Zajistěte nám pohodlí při četbě komentářů

7. dubna 2017 v 21:10 | Raja Luthriela |  Oznámení a upozornění
Vážení čtenáři. A teď vám povím něco, co mě už dlouhou dobu trápí.
Jen si to představte. Je blog, vlastně snad 90% blogů, na které člověk napíše komentář. Někdo druhý na něj reaguje tak, že klikne na číslíčlo komentáře, ke kterému chce něco říct a posléze napíše, co má na srdci. A třetí člověk si pak chce přečíst komentář prvního, na který reagoval ten zmíněný druhý. Takhle když je pod článkem pět, šest komentářů, tak je to dohledatelné. Ale když je tam nějakých 60 příspěvků a ještě k tomu všemu nějaká delší šňůra diskuze, tak je to docela nervydrásající. No jen řekněte, kdo má koukat na něco takového? Vždyť při tom každý musí pociťovat vyložené nepohodlí, když už ho to rovnou nenaštve. Ale nic si z toho nedělejte. Ani na Srdci blogu to nemají v pořádku, ačkoliv tam by měli jít příkladem.

Kreslení do hudby 2 - Meditační kresba

1. dubna 2017 v 13:02 | Raja Luthriela |  Kresby
Nedávno jsem v článku na jednom blogu četla, že by člověk, místo toho aby sledoval televizi, hrál počítačové hry nebo vysedával v hospodě, by měl vytvořit něco úchvatného. A tak jsem nakreslila toto. Samozřejmě za poslechu této písně. Ale není to takové to moje klasické kreslení hudby. Vlastně jo. Jen jsem změnila takový ten myšlenkový přístup. Před tím jsem jen čmárala co mě napadlo. I to má sice velmi důležitý a užitečný smysl, ale leda tak pro soukromé účely. Na blog se to větčinou moc nehodí, protože to vypadá jako čmáranice, kterou se nechci nikde chlubit.
Ale při tomhle jsem zavřela oči, ještě si je přikryla dlaněmi, pustila píseň a uvolnila mysl. Ještě lépe je, když jste ve tmě. Pak zřetelněji zaznamenáte, základní obrysy obrazů ve vaší mysli. Pak už předem víte, co přibližně kreslit a nezničíte tak šest nebo sedm papírů. A klidně si můžete pak něco přidat, co vás během vaší činnosti napadne.

A teď pro vás mám úkol. Musíte popsat svými slovy, ať už do komentáře nebo jen tak vduchu, jak na vás obrázek působí. :-)