Prosinec 2017

9. den hudební výzvy - Píseň, co mi něco připomene

28. prosince 2017 v 22:12 | Raja Luthriela |  Hudba
Tady já se vrátím do raného dětství.To znamená do doby, než jsem šla do školy. Kolik mi mohlo být? Konec pátého roku? Začátek šestého? Každopádně jsem tenkrát ještě neměla tolik povinností. Snad jen školku, ale to ještě člověk přece jen nebyl tolik vytrhován sám ze sebe. Byla to doby, kdy byl člověk ještě tak nějak spokojen sám ze sebou. Pak nastala drezura v podobě základní školy. To jsem pak postupně začala ztrácet vnitřní klid a jsoucnost. Ale tenkrát jsem byla v podstatě v pohodě. Z té doby si pamatuju tyto písně. Ano. dávám sem dvě, protože jsem je tenkrát moc nerozlišovala.



Vylití frustrace

24. prosince 2017 v 0:22 | Raja Luthriela
Takové dva, tři roky zpátky jsem si všimla, že se u mě o Vánocích prakticky nevyskytuje vánoční nálada. Ale letos se mi dostavilo jakési vánoční znechucení. Vpodstatě už mě otravují. Člověk místo toho, aby si odpočinul, tak nejdřív musí shánět dárky. Je to hrozně vyčerpávající. Nejhorší je to vymýšlení, co má jako člověk sehnat, aby to pro mé bližní bylo nějak užitečné. Aby to nemuseli rok s odborem obcházet a pak to darovat dál, nebo to rozvou vyhodit. Dále je balení. Člověk za celou dobu už zabalil tolik hnojiv, že obalovat voňavky, DVDčka a všemožné jiné serepetičky do balicího papíru už nesytí mojí duši. Ba naopak.
V igelitce mám tedy něco nakoupeno. Ani se mi to nechce balit a popisovat. Nejraději bych to jen tak celé dala pod stromeček a ať si to nějak rozeberou. Ale asi se nějak přemůžu, protože něco podobného udělal loni taťka a bylo to lehce vyvádějící z míry.
Taky se netěším na to, co dostanu já. Předloni to bylo oblečení, které se mi v obchodě tak nelíbilo, že jsem ho musela obcházet obloukem. Ono vůbec není možné poslední dobou v obchodech sehnat něco, co by se mi líbilo. Buď je odporný materiál, barva, nebo střih. A co je to nejhorčí, jsou na tom nápisy. Nesmysl. Nevidela jsem, že by třeba v období baroka měli na svém oblečení nápisy. No nenosili, protože je to vysoce neestetické. Potom určitě dostanu pět šamponů, tři deodoranty, kalhotky. A vůbec. Já nich nechci. Chodím do práce. Mám peníze. A co chci, to si koupím. Stačí mi pečivo, nějaký ten kus uzeniny, sýr a občas nějaké ovoce. Hadrů mám plnou skříň. Některé kusy pamatují ještě šestou třídu. Možná nové tepláky by káply. Stejně skoro všechny mají díru a nemám v čem chodit do lesa. Ale prakticky si to zašiju a stačí to.
Dále ta výzdoba. Dřív se prostě zapálila vatra před barákem a slavil se návrat světla po zimním slunovratu. To, co vidíme dnes, mě nebaví. Ano, sním po návratu pohanských dob.
Nebo ještě po něčem lepším. Takové tři dny před Vánoci se uchýlit do nějaké chatky mimo civilizaci, bez jídla, jen s nějakou pramenitou vodou ze studánky, kde by nebyli žádní lidé. Člověk by tam mohl dle libosti rozjímat a meditovat. Při tom by se mu osvěžila mysl a vrátil by se poté do světa jako vyměněný a radostný. Jak symbolické. Jak úchvatná myšlenka. Já si pro tento účel snad pořídím nějakou maringotku. Dobrou noc. :-DDD

Noha posvátná

16. prosince 2017 v 11:33 | Raja Luthriela |  Kresby
Abych pravdu řekla, poslední dobou mě prakticky nebaví vytvářet nějaké delší písemné projevy. Asi jsou příliš svazující. Málo prostoru pro uvolnění. Člověk musí hlídat pravopis a překlepy. Pisatel by měl být prakticky na sto procent ve střehu. A i tak to neuhlídá. Asi si teď v období adventu potřebuju opravdu trochu odpočinout. Takový zimní spánek. A asi jak se teď snažím tolik se neztotožňovat se svojí myslí, tak nemám tolik nezpracovatelných dojmů. Leda bych tedy znovu chtěla psát o svých hlenech, protože poránu mívám velmi produktivní kašel. O tomhle jediném mám fakt nutkání napsat dlouhý článek. Nejspíš to neudělám, ale kdyby náhodou ano, tak k tomu přistupujte jen jako k projevu neurózy a ne jako k pokusu vás znechutit.

A teď konečně k obrázku. Ten si samozřejmě zaslouží důkladné vysvětlení. Někdy v září jsem chtěla vytisknout mandalu. Vlastně sérii mandal. To abych měla co vybarvovat, až na to budu mít náladu a nebude se mi chtít něco složitě rýsovat a předkraslovat. Ale jak už to tak bývá, synchronicita vždycky nějak zapracuje. A zdánlivá kravina se občas projeví jako událost s docela fajn důsledky. Prostě došla barva v tiskárně. A tohle se vytisklo jen z jedné třetiny. A to ještě k tomu proužkovaně. Chtěla jsem to vyhodit, ale bylo mi líto toho papíru. Nechat ho jen tak nevyužitý by byl hřích. A tak jsem si na konci listopadu pustila Rock rádio, vzala si pastelky a udělala tuto zběsilost. Je to produkt podvědomí a volných asociací. Už si ani nepamatuju, co mi ten den hráli. Určitě AC/DC, Metalicu a píseň "Malá díra v hlavě" od Daniela Landy. Při ní jsem si naprosto iracionálním způsobem vzpoměla na jeden verš z Předzpěvu z knihy Slávy dcera: "Stůj noho! posvátná místa jsou, kamkoli kráčíš" Vždyť já to prakticky nikdy nečetla. Možná v čítance. Neutkvělo mi to. To až letos mi kousek ségra předčítala. Zaujala mě jenom ta noha. Jen jsem zapoměla, jako to bylo přesně. Jako vždy.
Proč je tak věta: "Hranatý bloky jsou prostě nej", vám asi nevysvětlím. Co z toho všeho mi proboha připomělo tuto píseň o Minecraftu?
Minecraft jsem si vždycky spojovala jen s Donem Quijotem. Ne s rockovými a metalovými interptety a už vůbec ne s autory národního obrození.


Prohnané překladačem 1

11. prosince 2017 v 0:46 | Raja Luthriela |  Ostatní

Poslední dva měsíce se bavím tím, žeprohledávám zprávy na novinky.cz a ty pak proženu nekolika jazyky v google překladači. Když to vrátím zpět do češtiny, vznikne z toho často úplně něco jiného. Můžete si přečíst původní sdělení a poté to předělané.

Velké a kuriózní překvapení zažili minulý víkend příslušníci americké tankové jednotky dislokované od letošního ledna na vojenské základně u města Zaháň (Żagań) na jihozápadě Polska. Na poslední chvíli museli odvolat dlouho plánované cvičení na tamním tankodromu, protože jim doslova vpadly do cesty houfy polských houbařů.

Poslední tvář posledního víkendu byla členem amerického námořnictva nasazeného na vojenskou základnu poblíž Havany, jihozápadně od Polska. V poslední chvíli, kvůli silnicím v polských houbách, explodovali v bubnu místního tanku.


Netradiční nehoda se odehrála minulý čtvrtek v anglickém Bournemouthu. Osmadvacetiletý rybář chtěl symbolicky políbit svůj úlovek, ryba se mu však vysmekla z rukou a skončila v jeho krku, což vedlo k zástavě srdce. Muž díky rychlému příjezdu záchranné služby nakonec vyvázl bez vážnějších zranění, napsal deník The Telegraph.

Minulý čtvrtek se v Bournemouthu v Anglii konala neformální nehoda. 28letý rybář chtěl tvarovat svůj tvar, ale hra mu vyšla z rukou a zakončila jeho krk a zvedla srdce. Muž díky rychlosti Spasitele unikl konce bez ubližování, píše Telegraph.


Jachty či vodní skútry využívají bohatí běženci, aby se dostali do Itálie či Řecka a dál do vysněných zemí západní Evropy, napsal list Die Welt s odkazem na informace Europolu. Migranti, kteří nejčastěji využívají této luxusní cesty mají pocházet z Afghánistánu, Íránu, Pákistánu nebo Sýrie. Cestu do Evropy absolvují buď z Turecka nebo z Tuniska.

Toto je rozhraní mezi vodou a spotřebiteli, parafínovým olejem, jakož i Itálií a Řeckem, které se nacházejí v samém srdci EU a jsou domovem migračních efektů Europolu "Svět". Většina migrantů pochází z Afghánistánu, Íránu, Pákistánu nebo Sýrie. Cestuje z Turecka do Tuniska.


Americká armáda v tichosti povolila nábor rekrutů, kteří se v minulosti léčili s duševní poruchou nebo propadli závislosti. Náborčí navíc dostali pokyn, aby při posuzování způsobilosti přimhouřili oči. Důvodem je snaha Pentagonu dosáhnout kýženého navýšení stavu vojáků o 80 tisíc mužů a žen ve zbrani do září 2018. V neděli o tom informoval deník USA Today.

Americká armáda nepřestává shromažďovat pracovníky, kteří jsou nemocní nebo trpí. Kromě toho se spisovatelé naučí udržovat oči otevřené, když používají své tělocvičny. Důvod, proč se Pentagon snaží do září 2018 dosáhnout masáže 80 000 mužů a žen. Toto je dnes v neděli známé USA.


Ve volebních místnostech dochází k pochybením, manipulacím, a dokonce k podvodům, které mohou zkreslit volební výsledek. Experti začínají mluvit o tom, že výsledky voleb nejsou vždy shodné s hlasováním občanů. Pozornost vyvolal případ ze Středočeského kraje, kde teď Nejvyšší správní soud musí přepočítávat preferenční hlasy v polovině okrsků, protože je podezření, že je volební komise špatně sečetla.

Tam jsou chyby, operace a pravidelné skandály ve volebních místnostech, které mohou zkreslit volbu. Odborníci budou hovořit o výsledcích voleb, které nejsou vždy založeny na hlasu lidí. Pozornost byla vyjádřena v provincii Střední Čechy, kde bude nyní nejvyšší soud regulovat hlasovací práva v okrese, protože se považuje za volební komisi.


Zemi čeká před Vánoci blízké setkání s asteroidem o velikosti zhruba poloviny planetky, jež po dopadu na naši planetu patrně vyhubila dinosaury. Asi pětikilometrový asteroid by měl Zemi minout ve vzdálenosti okolo 10 miliónů kilometrů. To je ve vesmírném měřítku těsný průlet. NASA planetku 3200 Faethón charakterizovala jako potenciálně nebezpečný objekt.

V době zpravodajství byla naše země uzavřena půl hodiny, když zasáhla Zemi v důsledku vlivu diktátorů. Pět kilometrů hvězd musí cestovat na deset milionů mil. Je to svět založený na vesmíru. NASA 3200 Faethon je známo, že čelí těžkým prodejcům.

Scénu jako vystřiženou z béčkového filmu připomínalo v Ostravě dopadení podezřelých zlodějů, kteří se vloupali do zaparkované dodávky v areálu stavebnin. Na nenechavce upozornil jeden ze zákazníků. Než stačili zloději odjet, skončili v obklíčení vysokozdvižných vozíků.

Scéna, podobně jako řez v býčím filmu, připomněla lidem v Ostravě, že si mysleli, že to byl zloděj, který se rozpadl na parkoviště na stavbě. Jeden z našich zákazníků to poukázal. Zastavil jsem se u vysokozdvižného vozíku, než zloděj odešel.