Článek, který DOPORUČUJI.


Víkendové rozjímání

22. srpna 2018 v 14:59 | Raja Luthriela
Obvykle praktikuji nedělní fotografické procházky, ale tentokrát jsem si vyšla s foťákem i v sobotu, protože jsem byla trochu rozčilená a potřebovala jsem se odreagovat.

SOBOTA

Zpočátku jsem šla cestou, kterou už znáte z článků: Mrazivá záře, Mezi květy a Nedlouho po dešti. Velmi oblíbená procházka. A protože jsem neměla žádný konkrétní cíl, kam dojít, spoléhala jsem na náhodná znamení a synchronicitu.




Když jsem na obloze objevila obláček, který mi nápadně připomínal delfína, věděla jsem, že tato procházka bude šťastná. Nevím proč, ale delfína jsem si vždycky představojala jako nositele štěstí Asi to není správně. To až teď se dočítám, že je to symbol pro intuici, kreativitu a mimosmyslové vnímání. Ať tak či tak, intuicí jsem se ten den docela řídila. Šla jsem přes nějakou louku podél rybníčku směrem, kam delfín kouká. Poté jsem si všimla, že nad rybníčkém létá nějaká volavka,či co. Jan tak tam kroužila a pak odletěla někam úplně na opačnou stranu, než jsem šla. Tak jsem se vrátila zpět na cestu.


Vyfotila jsem vybníček. Potom jsem si sedla pod stromek a chvíli odpočívala. Chtěla jsem sice jít směrem, kam odletěl ten pták, ale nebyla jsem si jistá, kudy to bylo. Čekala jsem na další znamení. Po nějaké chvíli mi přeletělo nad hlavou hejno malých ptáčků. Konečně jsem měla směr a mohla jsem pokračovat v procházce. Šla jsem přes pole rovně až na polňačku ze série: Sluncem zalité a asi i z Vůně květů. Sakra, to byla dálka. Ony jsou vlasně ny trasy rovnoběžné. A protože ten den strašně svítilo slunce, zase jsem si tam sedla k nějakému stromu a zařekla se, že nepůjdu dál, dokud jeho stín nedoleze k jednomu konkrétnímu místu.


A tak čekám a čekám. Prakticky takové meditační posezení. Pak slunce zalezlo za mráček a zábava byla u konce. Vstala jsem a šla směrem k domovu. Už byl docela i večer. Potom mráček odešel a já si mohla vyfotit západ slunce. Kdy se vám to poštěstí? A protože jsem byla obzvláště v dobré náladě, tak jsem zpívala stromům, sobě i větru. Pak jsem vedla sama se sebou dlouhé filosofické monology. Nakonec jsem přišla na to, že musím začít psát mytologii o dnešní době. Až to někdo za 100 let bude číst, bude ho to zajímat. Dnes to nikdo neocení. Já mám vůbec dobré nápady, ale to takové tři hodiny nesmím potkat žádného člověka. Jinak jsem úplně dutá. Vyrazila jsem někdy kolem šesté hodiny a domů dorazila v půl deváté. Pro samé odpočívání se mi to nějak protáhlo.


NEDĚLE

A tohle je obzvláště speciální procházka. Ani nevím, jestli jí mám někde zvěčněnou. Ale mám dojem, že jo. Tedy vlastně určitě jo. Ale jen částečně. Jak je Výprava za lišejníkem? Tak člověk jde okolo toho kopce pořád dál, a dojde k větrolamu. Projde skrz něj a za ním je cesta do prava do kopečka podél pole. Loni mám dojem tam rostla kukuřice. Letos mi to nějak neutkvělo. Asi nějaké obilí nebo brambory. Jo, brambory to byli, protože si pamatuju, jak mi hlavou projela myšlenka, že lidi na zahrádce brambory mít budou, protože aspoň trochu zalévají. Ty na poli a le budou mrzácké. To ta sucha.

Ale abych se náhodou nepředběhla, nemůžu nezmínit tento kuriózní pařez. Buď si taky někdo hrál a nebo s ním jen tak hodil a náhodou se zaklínil mezi tři kmeny stromů.


A na tom správném místě odbočíte do větrovamu, kde je naprosto skvělá hromada kamenů. Je sice nesmírně daleko, ale když nechci ve 33 stupních stavět na slunci, jako minule, musím jít sem do stínu. To že prakticky se tři čtvrtě hodiny stejně trmácim na slunci už zřejmě nepočítám.
Tentokrát jsem vytvořila pyramidu. Je to mnohem těžší, než stavět do kulata. Musela jsem přitom vyvinout úplně novou techniku. Před tím jsem to jen vršila na sebe a během "práce" mí to padesátkrát spadlo. Teď jsem se naučila do sebe ti kameny zaklínit, takže je to pevnější. Myslím, že se tam příští neděli znovu vypravím a zkouknu, jak to vypadá. A postavím novou. Samozřejmě poreferuju, jestli si ty brambory pamatuju správně. Hodně polí jsem viděla i v sobotu. Třeba mi to splývá.
Ale pořád ta stavba ještě není dokonalá. Ta jedna stěna má vybouleninu.


Ale shora je to fajn. Příště se polepším. Stejně si to ale musím pochválit.
A abych vás přesvědčila, že je to opravdu inspirativní místo, tak jsem tu na jaře postavila Domeček pro mechové škřítky. Nebyl vůbec stabilní. Nic po něm nezvylo.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Aduna Aduna | E-mail | Web | 22. srpna 2018 v 23:01 | Reagovat

To tvé harmonické splynutí s přírodou a možnost meditace je úžasná ♥ Já sice miluju město, ale někdy bych šla taky radši hledat obláčkové delfíny, stavět domky pro skřítky a rozjímat u jezírka, které ve mě vyvolává vzpomínky na balady K.J. Erbena.
Nádherně fotíš, děkuji že alespoň díky tvým obrázkům mohu mít takovýto virtuální výlet,

2 Vědmi Vědmi | Web | 23. srpna 2018 v 20:31 | Reagovat

Ten pařez náhodou vypadá jako značně moderně umělecky pojatá plastika na téma... na téma... ale co já vím, je to moderní umění, určitě tam je těch témat tak dvacet... :D

3 Martina Martina | E-mail | Web | 24. srpna 2018 v 18:00 | Reagovat

Moc se mi líbí tvá láska k přírodě! :) Fotky krásné, vidím, že máš v okolí velice pěkná místa. Pyramida se moc povedla, mám jednu otázku: připadá ti, že když hledáš stabilitu při stavbě pyramidky, učíš se hledat i vnitřní rovnováhu? Připadá mi to jako super nápad, jak se zklidnit. :-)

4 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 24. srpna 2018 v 21:00 | Reagovat

[3]: Člověk se při stavbě skutečně musí zklidnit a zpomalit, aby nebyl tak zbrklý. Jinak to více padá a já potřebuju, aby to vydrželo aspoň několik dní. Zpočátku to nešlo. Teď se už zlepšuji. Smamožřejmě že to mám jako meditaci. Jsem hrozně vnitřně roztěkaná a tohle člověka aspoň na chvíli zharmonizuje.
A vlastně tím tak vybízím kolemjdoucí, aby si na tom místě taky něco postavili. Bylo by to takové místo anonymních stavitelů. Jenže já to stavím vždycky na místech, kam málokdy lidská noha vkročí. Smůla i štěstí zároveň.

5 Janče Janče | Web | 25. srpna 2018 v 17:35 | Reagovat

Krásný a zajímavý fotky :) ten mrak opravdu vypadá jako delfín :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama